Klasická kytara je mezi lidmi nejméně známá a je i nejnáročnější na tvorbu tónu. Zároveň je to i velmi univerzální nástroj, který dokáže hrát melodii s doprovodem tak, že posluchač někdy žasne, že to hraje jen jeden nástroj.
S paní učitelkou Ančincovou ze ZUŠ z České Lípy jsme si často povídaly, že bychom klasickou kytaru obě rády předvedly a trochu ji pozdvihly v očích širší veřejnosti. S projektem Inovativní výuka se naskytla výborná příležitost. A tak vznikl nápad spojit naše kytarové soubory v jeden, se kterým bychom uspořádaly veřejný koncert.
Vybrala jsem skladby, ve kterých se mohli dobře uplatnit pokročilejší žáci, ale i úplní začátečníci, kteří v souborové hře teprve začínali. Paní učitelka Ančincová souhlasila, a tak začala téměř celoroční práce kytarových souborů. Když byly skladby částečně nacvičeny, paní učitelka Ančincová náš soubor v Novém Boru navštívila, poslechla si ho a společně jsme se domluvili na tempech, dynamice a melodických ozdobách. Také jsme si domluvili společnou zkoušku, kdy se poprvé naše soubory setkají a budou společně hrát. Tato zkouška se konala 15.dubna 2023. Toto společné soustředění bylo dost dlouhé a všichni žáci opravdu poctivě pracovali. Bylo naším příjemným překvapením, že se skladby v souhře dařily a vše znělo krásně. Obě jsme se dohodly, že za těchto okolností bude stačit až společná delší generálka před koncertem. Také jsme se domluvily, že na koncertě vystoupí po společném hraní i oba soubory zvlášť se svým repertoárem. Vznikl ještě jeden nápad, předvést žáčky, kteří teprve začínají v přípravném studiu, a ještě jsou ve školce nebo v první třídě v kontrastu s žákem, který v ZUŠ končí, má po maturitě a svůj nástroj už mistrovsky ovládá.
31.května 2023 se setkalo 18 klasických kytaristů ke společnému koncertu. Nejdříve byla generální zkouška, která nebyla tak úspěšná jako zkouška předcházející, ale bylo dost času na opakování, až se opět vše dařilo. Tomuto souboru „velel“ můj žák Adam Hovbel a bylo pro mě téměř pozoruhodné, jak i ti starší žáci soustředěně dávali pozor, jak udává tempo i začátek skladby. Oceňovala jsem tento jejich profesionální přístup i v samotném hraní skladby, kdy nic nepodceňovali ani tzv. nefrajeřili. Náš společný velký soubor vše odehrál pěkně k radosti svých paní učitelek. Nastoupili ti nejmenší, kdy společně zahráli píseň To je zlaté posvícení. Byla to melodie s doprovodem basů toniky a dominanty. Zdánlivě hodně jednoduché, ale hrály to děti – školka, první třída, pro které to byl velký kus celoroční práce, kdy se naučily hrát podle not a spolu dohromady. Program pokračoval vystoupením kytarového souboru ZUŠ Nový Bor, který zahrál dvě lidové písně Teče voda, teče a Vyletěla holubička. Náš soubor je začátečnický soubor, proto bylo mojí velikou radostí, když přes soubory zkušená paní učitelka Ančincová jeho vystoupení komentovala slovy „ super, krásně vyvážené, ti vaši chlapci mají krásný tón.“ Úžasné hodnocení, které zároveň potvrzuje, že jdeme dobrou cestou. Pak vystoupila část žáků paní učitelky Ančincové, kteří tvoří soubor s názvem Golden String´s. Skupina pokročilejších žáků zahrála tři skladby obtížnějšího charakteru a setkala se se zasloužením uznáním a potleskem. Celý koncert zakončil Viktor Baloun, žák paní učitelky Ančincové, který letos končí a skladbu V. Lobose: Präludium č.1 zahrál opravdu mistrovsky a stal se tak nejobdivovanějším interpretem tohoto odpoledne.
Odcházející diváci koncert komentovali velmi pochvalně. Setkávala jsem se se slovy: krásné, úžasné, vynikající a nejlepší. Spokojenost byla i mezi námi učitelkami a zůstala chuť k další spolupráci.
Hana Přívratská
