V tomto školním roce jsem přišla s novinkou a tím byla improvizační klavírní dílna. Pro děti bylo setkání opředené tajemstvím. Nevěděly nic, jen to, že mají přijít bez not a dalších pomůcek. Už to bylo sympatické a na dílnu se těšily, i když netušily, co je čeká. Pracovali jsme ve skupince 8-10 žáků. Ve třídě byly připraveny různé hudební nástroje Orffova instrumentáře-bubínky, dřívky, triangly, drhla, metalofony, xylofony, zvonkohry, činely, marakas a další a žáci si pro začátek vybrali jednoduchou lidovou píseň. Jedna skupinka chtěla hrát Holku modrookou a Já jsem z Kutné Hory, druhá Travička zelená a Maličká su. Děti zahrály na klavír čtyřručně melodii a doprovod a další se k nim přidávaly s dalšími instrumenty. Nakonec vznikl velký orchestr a písnička rozkvetla. Další činností byla volná improvizace, kdy na metalofon zkoušely vymýšlet v pentatonice vlastní skladbu, xylofon hrál ostinato a další nástroje se přidaly s rytmickým doprovodem. I já sama jsem byla překvapená, jak krásné fantazijní skladby vznikly. Bylo to kouzlo jedinečného okamžiku, který už se nedá zopakovat, neb každá další improvizace je jiná. Úžasný čas to byl, moc jsme si to užili a otázka na závěr: “Co vás baví víc? Hodiny klavíru nebo hodiny improvizace?“ měla rychlou a jednoznačnou odpověď. Improvizace. Jasně. Jsme tu ve skupině, tvoříme tady a teď a nemusíme se doma mučit u cvičení. Věřím, že takové dílny jsou pro děti motivací, že rozvíjí jejich hudebnost a určitě je v příštím roce opět zařadím do školního plánu.
Regina Krchňáková