Poslední koncert před prázdninami jsme s dětmi udělali veselý a odlehčený. Hráli jsme skladbičky, které mají žáci nejraději, a tak připomínka, že mají jít na pódium s úsměvem tentokrát nebyla potřeba. Nálada byla uvolněná a velmi pohodová. Rodiče umí pro své ratolesti udělat krásnou atmosféru a posilují je úsměvem a příjemně plynoucí energií. Toho si na své třídě cením nejvíc. Radost je nade vše. Ať už na straně účinkujících nebo na straně publika. Těsně před koncertem mi volal můj nejstarší žák Ondřej Schwarz, že předem domluvenou skladbu by chtěl vyměnit za malé překvapení pro mě i pro publikum. Vůbec jsem netušila, co se chystá, ale mám ráda improvizaci a věci nepředložené, a tak jsem souhlasila. A dobře jsem udělala. Ondra zahrál valčíkovou melodii „Je Te Laisserai Des Mots“ od Patrcka Watsona velmi citlivě a velmi krásně. Sám si ji nachystal, bez mého přispění. Je to radost, když se děti osamostatní, najdou si samy to, co je baví a těší a pak ještě takto překvapí. Hned na koncertě se zrodil nápad na příští rok, kdy si děti samy připraví skladbičku, ať už nějakou, která se jim líbí a samy ji nacvičí, nebo kterou složí. A název? Koncert plný překvapení. Už teď se všichni těšíme. V závěru koncertu Zvesela na prázdniny jsem udělala malé shrnutí celého roku, co se povedlo, kde máme ještě rezervy a pochválila své žáčky za pracovní nasazení, nadšení do hraní a tvořivý přístup v hodinách. Velká pochvala všem. Jsem ráda, že mám tak skvělou třídu.
Regina Krchňáková
