Letos jsme pojali adventní setkání 15. prosince trochu jinak. Protože jsme hráli bez účasti publika, vystoupení jsme si doslova užili. Klasickou hudbu jsme hodili za hlavu a připravili si vánoční koledy, filmovou hudbu, pohádkovou hudbu a různé další hezké skladbičky. Měli jsme před sebou, doslova pod nosem, plný tác vánočního cukroví, a tak jsme během hraní (samozřejmě při potlesku) chodili na dobroty. Naštěstí my klavíristé můžeme hrát i s plnou pusou. Ti, kteří seděli v první řadě, měli obrovskou výhodu. Dosáhli na cukroví doslova ze židle. Možná bude na příštím adventním koncertu větší zájem o vstupenky v první řadě.
